15. března byl Radou EU předběžně schválen mechanismus regulace uhlíkových hranic (CBAM, také známý jako EU uhlíkové tarify).Oficiálně se má zavést od 1. ledna 2023 a stanoví tříleté přechodné období.Ve stejný den na zasedání výboru pro hospodářské a finanční záležitosti (Ecofin) Evropské rady přijali ministři financí 27 zemí EU návrh uhlíkových tarifů Francie, rotujícího předsednictví Evropské rady.To znamená, že členské státy EU podporují provádění politiky uhlíkových cel.Jako první na světě návrh na řešení změny klimatu ve formě uhlíkových cel bude mít mechanismus regulace uhlíkových hranic dalekosáhlý dopad na globální obchod.Očekává se, že v červenci tohoto roku vstoupí uhlíkové clo EU do fáze tripartitních jednání mezi Evropskou komisí, Evropskou radou a Evropským parlamentem.Pokud to půjde hladce, bude přijat konečný právní text.
Koncept „uhlíkového tarifu“ nebyl od svého vzniku v 90. letech nikdy ve skutečném měřítku zaveden.Někteří vědci se domnívají, že uhlíkové clo EU může být buď zvláštní dovozní clo používané k nákupu dovozní licence EU, nebo domácí spotřební daň uvalená na obsah uhlíku v dovážených produktech, což je jedním z klíčů k úspěchu zeleného nového EU. obchod.Podle požadavků EU na uhlíkové tarify bude uvalovat daně na ocel, cement, hliník a chemická hnojiva dovážená ze zemí a regionů s relativně volnými omezeními emisí uhlíku.Přechodné období tohoto mechanismu je od roku 2023 do roku 2025. Během přechodného období není třeba platit odpovídající poplatky, ale dovozci musí předložit osvědčení o objemu dovozu produktů, emisích uhlíku a nepřímých emisích a poplatcích souvisejících s emisemi uhlíku, které platí produkty v zemi původu.Po skončení přechodného období budou dovozci platit příslušné poplatky za uhlíkové emise dovážených produktů.V současnosti EU požaduje, aby podniky samy vyhodnocovaly, počítaly a hlásily náklady na uhlíkovou stopu výrobků.Jaký dopad bude mít zavedení uhlíkového cla v EU?Jaké problémy čelí zavedení uhlíkových cel EU?Tento dokument to stručně analyzuje.
Urychlíme zlepšování trhu s uhlíkem
Studie ukázaly, že podle různých modelů a různých daňových sazeb sníží výběr uhlíkových cel EU celkový obchod Číny s Evropou o 10 % až 20 %.Podle předpovědi Evropské komise přinesou uhlíková cla do EU každoročně 4 až 15 miliard eur „dodatečných příjmů“ a v určitém časovém období budou rok od roku vykazovat rostoucí trend.EU se zaměří na cla na hliník, chemická hnojiva, ocel a elektřinu.Někteří vědci se domnívají, že EU „přelije“ uhlíková cla do jiných zemí prostřednictvím institucionálních opatření, aby měla větší dopad na obchodní aktivity Číny.
V roce 2021 činil čínský vývoz oceli do 27 zemí EU a Spojeného království 3,184 milionu tun, což představuje meziroční nárůst o 52,4 %.Podle ceny 50 eur/t na trhu s uhlíkem v roce 2021 EU uvalí uhlíkové clo ve výši 159,2 milionů eur na čínské ocelové výrobky.To dále sníží cenovou výhodu čínských ocelových výrobků vyvážených do EU.Zároveň bude také podporovat čínský ocelářský průmysl, aby urychlil tempo dekarbonizace a urychlil rozvoj trhu s uhlíkem.Pod vlivem objektivních požadavků mezinárodní situace a skutečné poptávky čínských podniků aktivně reagovat na mechanismus regulace uhlíkových hranic EU se stavební tlak na čínském trhu s uhlíkem nadále zvyšuje.Je to problém, který je třeba vážně zvážit, aby se včas podpořilo zahrnutí železářského a ocelářského průmyslu a dalších průmyslových odvětví do systému obchodování s emisemi uhlíku.Urychlením výstavby a zlepšením trhu s uhlíkem, snížením výše cel, které čínské podniky musí platit za vývoz výrobků na trh EU, lze také zabránit dvojímu zdanění.
Stimulovat růst poptávky po zelené energii
Podle nově přijatého návrhu uhlíkový tarif EU uznává pouze explicitní cenu uhlíku, což výrazně podpoří růst čínské poptávky po zelené energii.V současné době není známo, zda EU uznává čínskou národní certifikovanou redukci emisí (CCER).Pokud trh EU s uhlíkem neuzná CCER, za prvé to odradí čínské exportně orientované podniky od nákupu CCER, aby kompenzovaly kvóty, za druhé to způsobí nedostatek uhlíkových kvót a nárůst cen uhlíku, a za třetí to bude orientované na export podniky budou dychtit po nalezení nízkonákladových systémů snižování emisí, které mohou zaplnit mezeru v kvótách.Na základě politiky rozvoje a spotřeby energie z obnovitelných zdrojů v rámci čínské strategie „dvojího uhlíku“ se ukázalo, že spotřeba zelené energie je pro podniky nejlepší volbou pro řešení uhlíkových tarifů EU.S neustálým růstem spotřebitelské poptávky to nejen pomůže zlepšit kapacitu spotřeby obnovitelné energie, ale také podnítí podniky, aby investovaly do výroby energie z obnovitelných zdrojů.
Urychlit certifikaci nízkouhlíkových a nulových uhlíkových produktů
V současné době ArcelorMittal, evropský ocelářský podnik, zahájil certifikaci oceli s nulovým obsahem uhlíku prostřednictvím plánu xcarbtm, ThyssenKrupp spustil blueminttm, značku oceli s nízkými emisemi uhlíku, Nucor steel, americký ocelářský podnik, navrhl econiqtm s nulovými uhlíkovými emisemi a Schnitzer ocel také navrhla GRN steeltm, tyčový a drátový materiál.Na pozadí urychlení realizace neutralizace uhlíku ve světě čínské železářské a ocelářské podniky Baowu, Hegang, Anshan Iron and steel, Jianlong atd. postupně vydaly plán neutralizace uhlíku, který drží krok s vyspělými světovými podniky ve výzkumu průlomová technologická řešení a snažit se je překonat.
Reálná realizace stále naráží na mnoho překážek
Skutečnému zavedení uhlíkového tarifu EU stále brání mnoho překážek a systém bezplatných uhlíkových kvót se stane jednou z hlavních překážek legalizace uhlíkových tarifů.Do konce roku 2019 bude více než polovina podniků v systému EU pro obchodování s uhlíkem stále využívat bezplatné kvóty na uhlík.To naruší hospodářskou soutěž a není to v souladu s plánem EU dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality.
Kromě toho EU doufá, že zavedením uhlíkových cel s podobnými vnitřními cenami uhlíku na podobné dovážené produkty bude usilovat o slučitelnost s příslušnými pravidly Světové obchodní organizace, zejména s článkem 1 (doložka nejvyšších výhod) a článkem 3 ( nediskriminační zásada podobných produktů) obecné dohody o clech a obchodu (GATT).
Železářský a ocelářský průmysl je odvětvím s největšími emisemi uhlíku ve světové průmyslové ekonomice.Zároveň má železářský a ocelářský průmysl dlouhý průmyslový řetězec a široký vliv.Zavádění politiky uhlíkových cel v tomto odvětví čelí velkým výzvám.Návrh EU na „zelený růst a digitální transformaci“ má v podstatě posílit konkurenceschopnost tradičních průmyslových odvětví, jako je ocelářský průmysl.V roce 2021 byla produkce surové oceli v EU 152,5 milionu tun a v celé Evropě 203,7 milionu tun, s meziročním nárůstem o 13,7 %, což představuje 10,4 % z celkové celosvětové produkce surové oceli.Lze mít za to, že politika EU v oblasti uhlíkových cel se také snaží zavést nový obchodní systém, formulovat nová obchodní pravidla týkající se řešení změny klimatu a průmyslového rozvoje a snaží se být začleněna do systému organizace světového obchodu, aby byla prospěšná pro EU. .
Uhlíkové clo je v podstatě novou obchodní překážkou, jejímž cílem je chránit spravedlnost EU a dokonce i evropský trh s ocelí.Než bude uhlíkové clo EU skutečně zavedeno, zbývá ještě tříleté přechodné období.Země a podniky mají ještě čas formulovat protiopatření.Závaznost mezinárodních pravidel o emisích uhlíku se jen zvýší, nebo nesníží.Čínský železářský a ocelářský průmysl se bude aktivně podílet a postupně si osvojit právo mluvit je dlouhodobý plán rozvoje.Pro železářské a ocelářské podniky je stále nejúčinnější strategií vydat se cestou zeleného a nízkouhlíkového rozvoje, zabývat se vztahem mezi rozvojem a snižováním emisí, urychlovat transformaci staré a nové kinetické energie, energicky rozvíjet novou energii, urychlovat rozvoj zelených technologií a zlepšení konkurenceschopnosti globálního trhu.