Svět by vypadal úplně jinak bez oceli. Žádné železnice, mosty, kola ani auta. Žádné pračky ani ledničky.

Vyrobit většinu moderních lékařských zařízení a mechanických nástrojů by bylo téměř nemožné. Ocel je pro oběhové hospodářství nezbytná, a přesto ji někteří tvůrci politik a nevládní organizace nadále vnímají jako problém, nikoli jako řešení.

Evropská ocelářská asociace (EUROFER), která zastupuje téměř celý ocelářský průmysl v Evropě, se zavázala tuto situaci změnit a vyzývá EU k podpoře realizace 60 velkých nízkouhlíkových projektů na celém kontinentu do roku 2030.

„Vraťme se k základům: ocel je ze své podstaty cirkulární, stoprocentně znovu použitelná, donekonečna. Je to nejvíce recyklovaný materiál na světě, který každoročně ušetří 950 milionů tun CO2. V EU máme odhadovanou míru recyklace 88 procent,“ říká Axel Eggert, generální ředitel EUROFERu.

Špičkové ocelové výrobky se neustále vyvíjejí. „Existuje více než 3 500 druhů oceli a více než 75 procent – ​​lehčí, výkonnější a ekologičtější – bylo vyvinuto za posledních 20 let. To znamená, že kdyby se Eiffelova věž měla postavit dnes, potřebovali bychom pouze dvě třetiny oceli používané v té době,“ říká Eggert.

Navrhované projekty by v příštích osmi letech snížily emise uhlíku o více než 80 milionů tun. To odpovídá více než třetině dnešních emisí a představuje to 55% snížení ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Uhlíková neutralita je plánována do roku 2050.